Řežu správně, řežu rád aneb Druhy řezu stromů
V přírodě je spoustu zeleně a většina listů a jehlic patří právě dřevinám. Jejich řez je základní péčí o ně. Řez provádíme s cílem udržet dřevinu v dobrém zdravotním stavu a u ovocných dřevin podpořit jejich výnosnost a dlouhověkou plodnost.
Máme několik skupin dřevin, které mají odlišné nároky na pěstování. Rozdělujeme je na listnaté stromy, keře, ovocné dřeviny a skupinu jehličnatých dřevin, u kterých se řez neprovádí - až na výjimky. Tam patří tvarované živé ploty a stromky. Jedno co mají dřeviny společné je technika řezu. Její správnost určuje zda dřevině život prodloužíme nebo zkrátíme.
Základem pro řez je vhodné nářadí, jako jsou zahradnické nůžky, oblouková pila a případně i zahradnické nože, mezi ně patří roubovací nůž a žabka. Nezáleží na vzhledu ani na ceně. Důležité, je aby čelisti nůžek, čepel nože a list pily byli dobře nabroušené a vhodně seřízené. Se zanedbaným nářadím se provede mnoho nezvratných škod.
Ostré nářadí vytvoří rovný řez a zabrání roztřepení po okraji a tím se zmenší poškození, které slouží jako otevřená brána pro choroby. Jedním z mnoha pachatelů je vir, který způsobuje onemocnění a ten si můžeme na dřevinu z jiné dřeviny přenést infikovaným nářadím. A proto je dobré, jestliže máme podezření na nemocný strom ostříhat jej jako poslední a po dokončení práce nářadí dezinfikovat. Vhodné je použití technického lihu (70% ethanol), který viry zneškodní.
Při péči o dřevinu se krátí nebo odstraňují, jak mladé výhony, tak i víceleté větve. Zakracování mladých výhonů nejvíce využíváme na mladých stromcích, u kterých provádíme výchovný řez. Mladý výhon zakrátíme řezem na pupen. Takto řežeme hlavně na postranních výhonech mírně šikmým řezem, který je veden naproti pupenu na výhonu a spodní šikmina je zároveň s místem kde nasedá pupen na výhon.
Řez na pupen: a) řez proveden správně, b) řez proveden příliš vysoko, c) řez proveden příliš šikmo
Jestliže je řez veden daleko nad pupenem, vzniklý čípek zasychá a rána je snadno infikována. Pokud naopak řízneme moc hluboko pod pupen nebo těsně k němu, výhon který se vyvine z takovéhoto pupenu je slabý a hrozí vylomení nebo odumření pupenu.
Starší stromy mají již velké a těžké větve. Pro odstranění takovýchto větví se využívá pomocných řezů, které zabrání zbytečnému poranění vylomením. Pomocné řezy se skládají ze třech řezů. První je veden 20 cm od kmene zespoda do jedné čtvrtiny větve. Druhý řežeme shora přibližně 5 cm za prvním řezem po větvi, až větev pukne a celou ji odstraníme. Vznikne pahýl neboli věšák, který třetím řezem zcela odstraníme. Pomocí zahradnického nože začistíme okraje a ránu ošetříme štěpařským voskem.
Pomocné řezy: (obrázek vlevo) Správné odříznutí větve ve třech krocích. (obrázek vpravo) Při špatném postupu dochází k zlomení a odtržení kůry.
Řez na odstranění pahýlu vedeme těsně u kmene, kde se nachází větevní kroužek, který napomáhá hojení rány. Pokud bychom pahýl neodřízli, rána by se špatně hojila a zvýšilo by se riziko infekce.
Řez na větevní kroužek: a) Správně seříznutá větev s následným hojením, b) Špatně seříznutá větev s hrozbou napadení chorobou.
Řez je zásah do růstu stromu a přináší mu stres, který se dá zmírnit. Vytváření řezných ran, které jsou rovné, začištěné a na správném místě, urychlují hojení. Správnou technikou řezu se tedy rány rychleji zahojí a růst podpoří.